Vejce dále obsahují tuky, vitamíny (včetně vitamínu B12) a minerální látky. Vejce mohou dokonce vykazovat antimikrobiální účinky a vliv na imunitu. Může tedy být i léčivé. Z vitaminů jsou ve vejcích přítomny téměř všechny, krom vitaminu C. Z minerálních látek je nejvíce obsaženo železo, draslík, zinek a fosfor, ze stopových prvků je významný zejména selen. Složení vejce je ovlivnitelné stravou slepice, můžeme je tedy obohatit, například o omega 3 kyseliny, kterých jinak obsahuje málo. Jestli je vejce čerstvé zjistíte tak, že jej ponoříte do osolené vody a ono by mělo klesnout na dno. Pokud vejce plave na hladině, má do čerstvosti daleko.

V poslední době jsou vejce často napadána za vysoký obsah cholesterolu, ale poslední studie vykazují, že cholesterol obsažený ve vejci nevykazuje takový vliv na hladinu celkového cholesterolu v krvi člověka. Škody nadělá spíše cholesterol tvořící se v játrech z nasycených tuků. Je to vše otázka střídmosti. Někteří kardiologové doporučují maximálně 4 vajíčka týdně, Světová zdravotnická organizace však navrhuje horní limit 10 vajec týdně, a to i těch skrytých třeba v pečivu.

Žel větší obavou by měla být kvalita dnešních vajec, protože chov slepic se zcela liší od přirozeného chovu a slepice prožívají celý svůj život velký stres, který se do kvality složení vajec nutně promítá. Krom toho podléhají množstvím nemocí, protože nemají přirozené podmínky k svému životu a následně jsou léčeny či dostávají léky preventivně. Velká většina vajec pochází od slepic, které svůj život tráví v drátěných klecích. Na jednu slepici připadá plocha o něco menší než list papíru A4. Rozpětí jejích křídel přitom činí téměř jeden metr. Slepice tak trpí nedostatkem pohybu a krom toho nemohou vykonávat ani přirozené potřeby jako hrabání, popelení, hnízdění To vše vede k vážným poruchám chování a k četným nemocem a ranám po těle.

Při užívání vajec tedy doporučujeme spíše domácí či farmářské zdroje a potřebnou střídmost. Stále častější zprávy v médiích o vejcích, které jsou infikovány, nebo obsahují škodlivé chemické látky, či o ptačích chřipkách a jiných zvířecích nemocech naznačují, že je zde doba, kdy se budeme muset vzdát nejen masa zvířat, ale i produktů jako je mléko a vejce.

Náhražky vajec

Vejce nahradíme například „Hraškou" či „Vajahitem". Základní složkou Vajahitu je sójová bílkovina, škrob, syrovátka, kukuřičná mouka a lecitin. Je vhodný jako stálý pomocník do kuchyně nebo jako vhodný pomocník na cestách díky své jednoduché použitelnosti a balení. Má minimální množství cholesterolu oproti vejci.

Hraška je vyrobená ze směsi z hrachu a obilovin kukuřice, rýže a jáhel. Je vhodný k obalování a smažení, zahušťování polévek a omáček, může se přidávat do pomazánek, zeleninových karbenátků, dresinků, zkrátka do všech pokrmů, kam jinak dáváme vejce. Do sladkého se prodává hraška vanilková. Hrách má oproti běžnému trojobalu vysokou antioxidační aktivitu a i když smažení příliš nedoporučujeme s hraškou je o něco snesitelnější.