Naklíčená špalda se dá vypěstovat za oknem v truhlíku a její zelené lístky jsou cenný zdroj vitaminů, minerálních látek a rostlinných enzymů hlavně na konci zimy při jarní únavě a při prevenci nemocí. Špalda má vysoký obsah pomalých sacharidů, kvalitních rostlinných bílkovin, příznivě ovlivňuje imunitní systém, je velmi lehce stravitelná a její příprava je kratší než u pšenice ozimé. Špalda obsahuje necelých 20% bílkovin, vyšší procento kvalitního lepku mezi 35-45%, dalšími složkami špaldy jsou lysin, threonin a leucin. Špaldu můžeme považovat za zdravější a cennější druh pšenice. Není přešlechtěná, jako běžné obiloviny a rovněž alergenní účinky špaldy jsou většinou menší než u pšenice.
Její klíček je bohatý na minerály vápník, hořčík, draslík, fosfor, zinek a vitaminy skupiny B, A, E a nenasycené mastné kyseliny. Jeho látka Thiokyanát spolu s beta karotenem regeneruje tělní buňky a chrání proti infekcím. Špaldové výrobky uvítají aktivní sportovci, díky přísunu kvalitních bílkovin, kterých má oproti pšenici (12%) kolem 17%. Tuky jsou zastoupeny málo, o to víc s kvalitnějšími nenasycenými mastnými kyselinami.
Alergie na lepek - O špaldě se říká, že má málo lepku, ale to se nezakládá na pravdě, špalda ho má víc než pšenice a dokonce má vyšší kvalitu, proto prosím, dejte na to velký pozor. Lepek neboli gluten je směsí dvou bílkovin - gliadinu a gluteinu, které se nacházejí především v pšenici, žitu, ječmeni. U pšenice je dokonce lepku až 80 % a problémy dělá především složka gliadin. Lepek má účinky na centrální nervový systém, kde narušuje synapse mezi neurony a vytváří alergické onemocnění celiakii. Na špaldu oproti běžné pšenici jsou reakce mírnější a je obecně lépe snášena.
Očista a detoxikace - Špalda je vynikající a jemný, ale důsledný čistič střeva. Je výborná na očistnou kůru, je však velmi nutné, při této kůře, vypít mezi 2-3 litry vody. Stačí po tři dny jíst jen uvařenou špaldu-množství není nijak omezeno, čím víc tím lépe.
V minulých stoletích se v dobách hladomoru naučili rolníci sklízet ještě zelenou špaldu a pro delší možnost skladování jí sušili, dodnes je vyráběn i tak zvaný zelený kaviár. Téměř na celém světě se používá špalda na výrobu piva, bulguru, těstovin, müsli, krup i krupice, vloček a náhražky kávy, má oříškovou příchuť je prostá kofeinu a navíc i v tomto výrobku je zachována výživová složka minerálů a vitaminů. Ze špaldové mouky se dá vyrábět plnohodnotné pečivo. Je snad trochu tužší, ale s tím si poradí dostatečné množství kvasnic nebo kvasu. Špaldový chleba výtečně chutná, kůrku má popraskanou a dlouho vydrží vláčný.
Pšenice špalda (nebo tvrdá pšenice - semola dura - používaná při výrobě italských těstovin) má jiné vlastnosti a je metabolizována jinými enzymy. Proto bezpšeničná dieta vůbec nemusí být tak zlá, jak se někomu na první pohled zdá.
Text: ZiskejZdravi.cz
