Pšenice špalda (nebo tvrdá pšenice - semola dura - používaná při výrobě italských těstovin) má jiné vlastnosti a je metabolizována jinými enzymy. Klíček špaldy je bohatý na minerály vápník, hořčík, draslík, fosfor, zinek a vitaminy skupiny B, A, E a nenasycené mastné kyseliny. Jeho látka Thiokyanát spolu s beta karotenem regeneruje tělní buňky a chrání proti infekcím. Špaldové výrobky uvítají aktivní sportovci, díky přísunu kvalitních bílkovin, kterých má oproti pšenici (12%) kolem 17%. Tuky jsou zastoupeny málo, o to víc s kvalitnějšími nenasycenými mastnými kyselinami.

Přestože je špalda mnohem výživnější než běžná pšenice, je lehčeji stravitelná a má mnohem nižší toxicitu pro alergické jedince. Proto ji mohou lidé s alergií na pšenici (především jednu ze složek pšeničného lepku gliadin) použít jako náhradu pšenice. To neplatí pokud je rozvinuté onemocnění celiakie, protože špalda obsahuje lepek a nemůže tedy být součástí bezlepkové diety. Cholesterol ve špaldové mouce a ani v jiné rostlinné potravině nenajdeme. To jistě uvítají lidé s vysokým tlakem, diabetici a lidé s trávicími potížemi.

Možná znáte výrazy jako je třeba špaldoto, špaldová káva, špaldové pukance a podobné. Je to právě pšenice špalda, která si pomalu, ale jistě získává oblibu ve světě zdravých a léčivých potravin. Naše republika by klidně mohla být velmoc na pěstování špaldy. Je to nenáročná rostlina na povětrnostní podmínky. Roste všude, a i když nemá vysoké výnosy, její nutriční hodnota je nepoměrně výhodnější než u pšenice klasické. Její snášenlivost je v dnešní „alergické" době vynikající. Dokonce i slupky se dají použít v polštářku a zahřáté mohou sloužit jako obklad a uleví při artróze a menstruačních bolestech.

Naklíčená špalda se dá vypěstovat za oknem v truhlíku a její zelené lístky jsou cenný zdroj vitaminů, minerálních látek a rostlinných enzymů hlavně na konci zimy při jarní únavě a při prevenci nemocí. Špalda má vysoký obsah pomalých sacharidů, kvalitních rostlinných bílkovin, příznivě ovlivňuje imunitní systém, je velmi lehce stravitelná a její příprava je kratší než u pšenice ozimé. Špalda obsahuje necelých 20% bílkovin, vyšší procento kvalitního lepku mezi 35-45%, dalšími složkami špaldy jsou lysin, threonin a leucin. Špaldu můžeme považovat za zdravější a cennější druh pšenice. Není přešlechtěná, jako běžné obiloviny a rovněž alergenní účinky špaldy jsou většinou menší než u pšenice.

Text: ZiskejZdravi.cz